Varhany v děkanském kostele sv. Klimenta v Mirovicích 

Mirovice jsou původně trhovou osadou pod hradem, který záhy zanikl. Od 14. stol. poddanské městečko, které patřilo ke Zvíkovu. Dnes samostatné město s cca 1300 obyvateli. Kostel sv. Klimenta je v jádře gotický z doby kolem poloviny 13. století. Z něho se zachoval pouze gotický vstupní portál. Barokní přestavbu provedl v letech 1726 – 1728 A. Schwarzenberk podle plánů Kiliána Dienzenhofera ml. Jedná se o jednolodní stavbu. Po obou stranách jsou dva přístavky a trojboce zakončené kaple. Oltář je obrácen na západ. Vnitřek je sklenut valeně s výsečemi. Kaple jsou plochostropé. Uvnitř je kromě hlavního oltáře sv. Klimenta a za ním iluzivní malby ještě 5 postranních oltářů (sv. Barbory, sv. Anny, Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Linharta). Na mariánském oltáři je gotická socha Madony z doby kolem r. 1450. Další zajímavostí je cínová křtitelnice z r. 1632 a kamenné náhrobníky z r. 1571, 1589 a 1601.

O nejstarší době existence varhan v Mirovicích existuje jen velmi málo většinou útržkovitých zpráv. Zdrojem je kronika místního pana učitele Tomana „Kostel a záduší sv. Klimenta v Mirovicích“. První varhany v mirovickém kostele byly podle této kroniky postaveny někdy v 16. století. Není ovšem známo, o jaký nástroj se jednalo. O koupi nových varhan se jednalo dále v roce 1673 a nové varhany byly nakonec postaveny v roce 1677. Jejich autorem byl měšťanský varhanář královského města Rokycan Martin Hanzeli a měly sedm základních registrů a pedál. Při přestavbě kostela v letech 1726 – 1728 musely být původní varhany rozebrány a došlo přitom k jejich poškození. V roce 1730 postavil nové varhany v Mirovicích varhanář Jan Turnovský z Dobré Vody u Březnice. Tyto varhany sloužily do roku 1769, kdy bylo přistoupeno ke stavbě nového nástroje. Ten postavil Fridrich Semrád ze Sedlce u Kutné Hory a do provozu byly uvedeny v létě 1770. Jednalo se o tzv. Spielschrank, kdy varhaník seděl zády k oltáři. V manuálu bylo 9 registrů a v pedálu 3. Celkem se jednalo o 557 píšťal. První opravu tohoto nástroje provedl v roce 1827 varhanář Walter. Při další opravě v roce 1834 byly vyměněny všechny tři měchy. Další ladění se konalo v roce 1845. Skříň těchto varhan se dochovala dodnes.

Současné varhany pochází pravděpodobně z roku 1911. Postavil je kutnohorský varhanář Jan Tuček jako svůj 217. opus. Zůstala zachována původní Semrádova skříň, která byla prohloubena a byl vybudován zcela nový hrací stůl. Není vyloučeno, že při stavbě byla použita část původního píšťalového fondu. Prospektové píšťaly jsou zinkové, ale je docela možné, že se jedná o pozdější náhradu původních píšťal zrekvírovaných za první světové války. Varhany jsou celé pneumatické, s kuželkovou vzdušnicí. Velká oprava varhan byla provedena v roce 1932 při generální opravě kostela a varhany potom zcela spolehlivě sloužily až do roku 2005(!), kdy varhanář Petr Nožina provedl jejich konzervaci, vyčištění a výměnu částí, které již dosloužily (míšků). Byly též doplněny regulační ventily tónové traktury.

Současná dispozice vypadá takto (řazeno podle uspořádání na hracím stole):
 

Pomocná zařízení: spojka I. – P. 8’, spojka I. – I. 4’, spojka I. – I. 16‘
Pevné kombinace: Piano, Mezzoforte, Pleno (+ Vypínač)